Zákon o ekonomické ochraně státu může prolomit mlčenlivost advokátů

Do meziresortního připomínkového řízení se dostal návrh zákona o ekonomické ochraně státu, který má zavést nový režim sledování rizikových zahraničních transakcí a přeshraničních obchodních vztahů. Návrh je pro veřejnost technicky formulovaný, ale pro klienty advokátů má zásadní dopad. Vládní text rozšiřuje okruh povinných subjektů, které mají státu předávat informace o klientech, a rozšíření se dotýká i advokátní kanceláře. Česká advokátní komora návrh odmítá s tím, že prolomí ústavně chráněnou důvěrnost mezi klientem a jeho právním zástupcem.

Podle Epravo.cz navrhované znění umožňuje, aby si tajné služby a Finanční analytický úřad vyžádaly od advokátní kanceláře data o obchodních transakcích klienta, pokud pojmou důvodné podezření, že transakce mohou být spojeny s ekonomickou kriminalitou proti státu, obcházením sankcí nebo praním peněz. Advokát by měl v takovém případě informace poskytnout do sedmi dnů a nesměl by klienta o žádosti informovat.

Co dnes chrání mlčenlivost

Advokátní mlčenlivost patří v českém právu k nejpevnějším profesním povinnostem. Podle zákona o advokacii č. 85/1996 Sb. je advokát povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Této povinnosti ho může zbavit pouze klient, nikoli soud, státní zástupce ani policie. Jedinou zákonnou výjimkou je situace, kdy sám advokát ví, že klient chystá závažný trestný čin proti životu nebo zdraví, a informace může tento čin zastavit.

Podle České advokátní komory je mlčenlivost pilíř práva na obhajobu a součást pojmu spravedlivého procesu ve smyslu Listiny základních práv a svobod. Klient musí mít jistotu, že vše, co svému advokátovi řekne, zůstane mezi nimi. Jinak nemůže sdělit fakta, která by mu právník potřeboval pro obhajobu, a role advokáta ztrácí smysl. Ze stejného důvodu je advokátní tajemství chráněno i mezinárodně, například Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva.

Kde návrh proráží stěnu

Text vládního návrhu, jak ho v tuto chvíli známe z materiálu předloženého do meziresortního připomínkového řízení, obsahuje dvě konstrukce, které pravidla obcházejí. Zaprvé zavádí kategorii povinné osoby v pojetí širším než dosavadní zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Advokátní kanceláře, které dnes hlásí podezřelé obchody Finančnímu analytickému úřadu jen v úzce vymezených případech typu založení právnické osoby v daňovém ráji, by nově musely poskytovat výrazně širší okruh dat.

Zadruhé návrh vytváří novou pravomoc bezpečnostních orgánů. Zpravodajské služby a Finanční analytický úřad by mohly na základě vlastního zjištění vydat pokyn, kterým advokátovi uloží konkrétní klientská data předat. Advokát by nesměl klienta o pokynu informovat po dobu určenou vydávajícím orgánem, obvykle šest měsíců. Podle Ministerstva spravedlnosti je toto ustanovení modelováno podle zahraničních rozvědných zákonů, ale jeho dopad na advokátní tajemství v návrhu nikdo neřešil.

Reakce komory a odborných organizací

Česká advokátní komora vydala k návrhu velmi ostré stanovisko. Předseda komory Robert Němec označil ustanovení za protiústavní a uvedl, že komora zvažuje ústavní stížnost, pokud návrh projde v současné podobě. Komora argumentuje, že klient bez jistoty důvěrnosti advokátovi nesdělí kritická fakta, a stát tak paradoxně přijde o informace, které by mohl získat z jiných zdrojů, nejtypičtěji z účetnictví a bankovních výpisů.

Kdo dnes plánuje závažnou transakci s vazbou na zahraničí a spolupracuje s advokátem, se v případě přijetí návrhu ocitne v situaci, kdy nebude mít žádný důvěrný komunikační kanál. To je proti smyslu právního státu.

K odmítavému stanovisku se přidala i Notářská komora, Komora daňových poradců a Ústavní právní komise Poslanecké sněmovny. Zajímavá je pozice Bankovní asociace, která návrh naopak podporuje, protože banky by z něj těžily. Řada dnes komplikovaných hlášení podle zákona proti praní peněz by přešla přímo na advokáty a banka by se stala jen technickým převodním místem.

Časové okno pro klienty

Návrh je zatím ve fázi meziresortního připomínkového řízení. Harmonogram vlády předpokládá, že návrh půjde do Sněmovny na podzim 2026, k projednání ve třech čteních by mělo dojít v první polovině roku 2027 a účinnost je navrhovaná od 1. ledna 2028. Klienti, kteří v tuto chvíli řeší přeshraniční transakci nebo strukturu spojenou s daňovou optimalizací, by měli s advokátem probrat, jak by se změnil režim důvěrnosti u jejich věci a jestli má smysl některé kroky urychlit.

Podle Sbírky zákonů prošel zákon o advokacii od svého přijetí v roce 1996 dvaceti třemi novelami, ale ustanovení o mlčenlivosti nebylo za tu dobu podstatně změněno ani jednou. To dokládá, jak vážnou hodnotou je v českém právu chráněno. Návrh o ekonomické ochraně státu by byl první výjimkou nad rámec obhajobní situace v trestním řízení a otvírá otázku, jestli ekonomická bezpečnost státu má stejnou váhu jako ochrana života a zdraví.

Časté otázky

Kdy návrh začne platit?

Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2028. Text je zatím v meziresortním řízení a před parlamentem má prostor pro úpravy.

Musím měnit strukturu obchodu, který teď plánuji?

Ne. Do přijetí zákona platí současný režim advokátní mlčenlivosti. Pokud plánujete transakci a chcete si nechat prostor pro důvěrnou komunikaci s advokátem, dává smysl ji dokončit před koncem roku 2027.

Vztahuje se návrh i na daňové poradce a notáře?

Ano. Návrh rozšiřuje kategorii povinných osob i na tyto profese. Nejostřejší dopad má ale u advokátů, protože rozsah jejich mlčenlivosti byl dosud nejširší.

Můžu si vyžádat u své advokátní kanceláře, co o mně eviduje?

Ano, každý klient má právo na přístup k údajům, které o něm advokát vede podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Můžete požádat o kopii i o vysvětlení, jak se s daty pracuje.